Básně inspirované lidmi z Poetizeru

Jsemť

10.11.2019

Jsem architektem vzdušných mostů,
i geodetem slepých cest.
Jsem sběratelem slovních skvostů.
Jsem křesťanem jenž minul křest.

Jaro je tento rok
podivně omamné.
Nikdy se tolik nebělal
náš třešňový sad.
.
Vídám jí s knihou básní
sedávat v besídce.
Čte si a usmívá se.
Co asi je tou příčinou?
.
Při jejím mládí,
při jejím postavení.
Může snad rozumět
francouzským sonetům?
.

Janě a Julii

10.11.2019

Když ráno stěží stíhám den
na jeho cestě k polednímu,
když v mysli tupě rozpolcen
napolo bdím, napolo dřímu,
už sítě rozprostírám.
.
Když den pak přejde k večeru,
k mým potrhaným sítím jdu s tím,
že úlovky z nich vyberu
a všechny podměrečné pustím.
Jenom ty vzrostlé sbírám.

Poprvé

10.11.2019

Pomalu si tě přitáhnu.
Skoro se nebráníš.
Ochotně následuješ
můj jediný prst.
.
Svou jemnou kůží
prvně a přesto
nezapomenutelně
pohladíš mé dlaně.
.
Hlavou mírně nakloněn,
téměř se tě dotýkám.
Nenápadně vdechuji
tvou omamnou vůni.
.
Pak tě mé prsty
zlehka rozevírají

Viděl jsem kopretinu
vrostlou do asfaltu...
Ne že by se tam
nedalo žít,
.
jen to dá sakra dřinu
obrůst cihly, maltu,
z prašného světa
po kapkach pít.
.
Někdy mě ráje minou
a to co zbude mi tu,
jakkoliv šedé,
zkouším mít rád.
.

Gramatická

10.11.2019

Zdáli je slyšet táhlé vití.
To vijí víly luční kvítí.
Teď táhnou díky tomu nešvaru
věneček z lián přes půl hektaru.
.
A když se projdeš po lese,
ozvěna k tobě donese,
i když to už pár akrů je,
jak víla táhle sakruje.

Hra

10.11.2019

Odlesky v noci
Genius Loci
vidět tě bosou
protančit rosou
.
Odlesky za dne
létat je snadné
plující obři
v nebeské modři
.
Odlesky tebe
nebe kde zebe
na duze kráčet
po střípcích z pláče

Za kulatými sklíčky brýlí
jakoby pod ledem
dvě modré tanečnice
zatančily
dívce se smutným pohledem.
.
Za koutky co se usmívají,
zoufalství zahání.
Ústa tu bolest časem
vyzpívají
hlasem co zní po zklamání.
.
Přemýšlím, co se asi děje
té dívce v zeleném.
Snad struny hrají noci...

Vidím tě už jen rozmazaně,
jako skrz stěnu akvária.
Kde zůstal dotek tvojí dlaně.
Madonna Mia.
.
Jsi zády ke mně, čelem k světu,
nejmilejší z dcer boha Dia.
Vnímám jen tvojí siluetu,
Madonna Mia.
.
Ač rysy tváře pokaždé máš jiné,
dnes dám ti úsměv tanečnice z Ria....

Trivius - můj život s poezií
Všechna práva vyhrazena 2021+
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky